V očích mám pavučinu...
Do duše ti nevidím
Na tenké niti
houpou se
vzpomínky naší minulosti
Do konce života
kazdý ponese svoji vinu...
Za svoji lásku, štěstí,
nenavist i zlosti
Za svědomí, za pouhé bytí
V očích máš pavučinu...
Do duše mé mi nevidíš
Na ostří nože
tančí stíny pochybnosti
Do konce života...
Dej zapomenout
jméno
jenž jako poslední
by mohlo srdce
přes rty prozradit.........
Já fakt doufám, že to slovo "vina" není tak definitivně doživotní *
14.11.2024 23:00:22 | cappuccinogirl
Každý ponese svou vinu?
To je jak teze z Bible, jako prokletí
Vina je lidský pojem, nástřel temných stínů
A křídla přistižená, bez nichž neletíš
14.11.2024 10:15:34 | šuměnka