Láska bloudí krajinou
a já bloudím s ní
nechci běžet za jinou
neb jsem obézní.
Krůčky malé poskládám
běh však nikoliv
lásku svou tu postrádám
chci slyšet její smích.
Cesty bývaj zmatený
láska ví kam jít
sednu si na kameny
budu o ní snít.
Snad se někdy navrátí
vždyť čekám tady na ni
pokud se někde neztratí
budu pod kameny.
Teda ďáble, ty taky?
Tak hubni, jako já, fakt to stojí za to, všechno pak chodí líp, nohy, srdce, tužka i pero.. :-)
Pak ji i doběhneš.. akorát na zaběhnutí (se) potom bacha.. :-)
Líbí..
15.11.2024 08:06:18 | Sid