Vyznání Karlu Hynku Máchovi

Karle Hynku Mácho, miluji Vaše umění,

měl jste od Boha nadání, výjimečný dar,

jste pan básník, to už nikdo nezmění,

Vaše jméno neztratí se v mlze šedých par.



Karle Hynku Mácho, miluji Vaše básně,

vždy si je ráda pročítám před spaním,

je v nich tolik lásky, smutku a vášně,

Vašemu obrovskému talentu se ukláním.



Karle Hynku Mácho, miluji Vaše prózy,

jsou plny zvláštních, srdcervoucích vět,

Vy jste byl buřič, nebyly to jen pózy,

bojoval jste za svobodu a za lepší svět.



Karle Hynku Mácho, miluji Vaše kresby,

toulal jste se po krajích krásných jako sen,

stal jste se obětí osudu či snad kletby,

když měl jste svůj pohřeb ve svatební den.



Karle Hynku Mácho, miluji Vaši duši,

byl jste jako pták Fénix, jediný na Zemi,

už uvadl květ života ve Vaší nůši,

však Vaše velké dílo je věčné, věřte mi.



Karle Hynku Mácho, miluji Vás celého,

opuštěn, nikým nepochopen ve své době,

nevyslyšen hlas Vašeho volání smělého,

já Vás chápu, proč už dávno ležíte v hrobě?

(13.8.2008)