Obraz

Obraz

 

V přítmí svých myšlenek

vidím ten… obraz.

Stojíš v něm o stěnu opřená

a v zrcadle půvabný odraz

krásou se stydlivě červená.

Košilku, jež sdílí tvůj spánek,

nadnese lehounký vánek,

když půvab odhalí,

zadoufám zpovzdálí,

že možná, až zastudí,

v živůtku pár spících poupat ze sna se probudí.

Andělská křídla jsou tvoje ruce,

slyším neklidné, bušící srdce,

jak tangem, když klapou střevíce.

Pak každá tvá proměnná

mi k dojetí ukáže odkaz

a ze všech kostelů světa,

ozve se jediná věta… 

 

v přítmí svých myšlenek vidím tvůj obraz

.