TO BYLA, DOPRDELE, LÁSKA!
TO BYLA, DOPRDELE, LÁSKA!
Anotace: Jedna starší, nepřipoutaná rýmy, odžitá do poslední strofy, v hudebním kabátku.
Do města vtančilo jaro jako punkovej koncert
štíhlý prsty se plazí po chromovaný klice
a hlína v sadu voní po dívčích prsech
tam kde se líbá světlo a tma…
jeho žena je divoká nádherná klisna
černá ve svým srdci bledá ve tváři s krůpějí
rtěnky “Znásilněná rudá”
pěstuje mnohomužství je hotovej frí spirit
přečetla Kunderu ve francouzštině
snaží se zapomenout její výkřiky a
chtěl by jí rozumět nebo alespoň Bohu
ale rozumět některejm obrazům jde pouze na konci
obraz koní vracejících se domů v bouři
visel jim doma už dlouho
nedávno mu jedna řekla že si ho spletla s mrtvým básníkem
potěšilo ho to ale byla moc stará a příliš zubatá
jediný co jí v tý chvíli dokázal odpovědět bylo:
“Chci bejt něco jako Ježíš a Bukowski dohromady
na vlastní postavený bárce
utýct před touhle válkou
osedlat boky devatenáctiletý milenky
zpívat s kosatkama Píseň úplňku
přeplout Atlantik.”
na to padnul čelem k hospodskýmu stolu
a zdál se mu příběh kterej už někde slyšel
kterej ho fascinoval stejně jako bloudit sám ulicí kde ještě žili
a uhýbat pohledem
před lidma do slepejch map a struktur zdi
obechcaný všema psama ze sousedství
aby nebyla vidět krása a bolest
ten příběh byl o ženský důchodovýho věku
manžela jí zabili ve vojenský nemocnici
a jediný po něm zbylo
fajnový pyžamo z popelínu
ještě teplý ukradený uklízečkou
zatímco ona pak dalších deset let spávala
v jeho děravejch spodkách
to byla doprdele láska
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Wow! Víc k tomu nemám...nemůžu...neumím... Silný je to. Neskutečně.
29.11.2024 21:05:42 | ukrytá v máku