Ó dlaně bezpochyb

Hlas pravil...

Láska mi je dána z hvězd.

Po schodech nahoru
a uvidí se, jestli přísvit otevře mateřskou clonu.

Odemykám dveře od dvora ikeban
a taj rozblouzní mé trosky citů.

V ústech imaginace plane.
V očích jas i tma, z jakých srdce v ohni žhne
za rozkoše plíživé bez rozpaků.

Ukaž na mapě anatomické cílení
ať mohu ti nemožné světa vdát
už chci, nechceš-li otálet
se vpít jak rozinka v punči se skořicí
má zamilovaná švitoření.

Tehdy jsem uznal vinu.

Ó dlaně bezpochyb
k nerozloučení svých přilehlých jam
je krotce návazná v pokušení.

Ó dlaně bezpochyb stiskni je
a zněžni růži prosby seté.

Ó dlaně tvé.