děs v prázdném domě
děs v prázdném domě
ale zatím mě hledalo štěstí
v dívkách elektromagnetických
rozvlnily se mi na uších
a pozoroval jsem zase psí hvězdy
nelinka neštěkala
ani nebe nevrčelo velkou indukčností
stále mám
stále sám
skleněnky?
už ani v krabičkách od sirek...
já vím že tomu nerozumíš
možná tě budu milovat jaká jsi
ale bojím se
že budu pro tebe pouhým básníkem zmuchlanců
a až pomine večírek
budeme omotávat měděné drátky
a dávat jim tvary
vyrobíme si strom
věčný a slunečný
já vím že tomu nerozumíš
co chci říct
co nedaří se mi najít
…
a jak stárnu
v prázdných místnostech se ztrácí roztřesené srdce
Komentáře (7)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Možná
že milovat už s sebou nese tolik, že není třeba o tom přemejšlet...
Možná že ani není dobrý, přemejšlet o lásce, aby to rozumný v nás neudělalo "krok vzad"
Básník zmuchlanců je originál.
A dávat tvar beztvarému umíš skvěle, každá tvá báseň je "strom"...zasadíš cosi ze sebe, to zakoření a roste... tvé básně jsou zajímavé odrůdy...kvetou i uvadají... mají tep*
01.12.2024 21:07:30 | cappuccinogirl
rozumím každé slovo :) poslední dobou jsem už dost elektromagnetická :) Nejlepší část od ... až pomine večírek ... tedy pro mě :) pěkný text
01.12.2024 10:37:50 | lawenderr
já mám elektromagnetickou přítelkyni ...
ale zatím nejsem úplně elektromagnetický
takže mám její digitální záznam
existující v elektromagnetických polích... atd* ...děkuji
02.12.2024 19:42:23 | J's ..
velmi děsivé! - prosím, koukněte do profilu... bojím se o Tebe! :-))***
01.12.2024 04:30:34 | Iva Husárková