Padli jsme v boji
s větrnými mlýny
a na nás chvojí
s tíhou kovadliny
a v srdcích svých
zůstala nám víra
že v dobách zlých
láska neumírá.
Tajnosti skryté
pnou se jak hrách
na míru šité
spleteny v snách
a tam kde touha
žije svůj čas
myšlenka pouhá
upoutá nás.
Na věky věků
v lehkosti sil
není do breku
pokud jsi žil
a srdce šetří
každému z nás
tisíce vteřin
jež žere čas.
Láska je zhoubná
labyrint emocí
pomalu doutná
není nám pomoci
v souladu srdcí
mísí se myšlenky
jsou jako vlci
trhajíc domněnky.
Zůstane s námi
nebo se odpoutá
a z vlčí tlamy
čouhá část kohouta
ten který k ránu
dával nám znamení
že všechny strany
máj lásky trápení.
láska zhoubou?...dovolím si nesouhlasit...ona čas nezná to jen člověk se časem trhá...
04.12.2024 15:13:30 | enigman
zkusme složit bárku ze dne
v hvězdné noci na ní plout
v origami do bezedné
fantazie strun a not
*
notám přidat křídla ptačí
strunám zase cypřiš těl
z origami lorňon stačí
seskládat – bys uviděl
*
na obzoru lásky stehy
vyšil ji tam jistě cit
k origami v kousku něhy
zkus tam taky něco všít
04.12.2024 07:45:42 | šuměnka