stříbrná

Svět už mě nebaví
a nudí mě zábava.
Smích mě hned unaví,
ta hrozná únava.

Oči jsou zalité
slanými slazami.
Myšlenky střapaté
černými barvami.

Neměls mě navádět,
svádět mé tělo.
Neměl ses dozvědět,
že něco život chtělo.

Tedˇuž to nezvrátíš
vražedný osude
a jeho neschvátíš,
jeho srdce bolet nebude.

Přítelkyně stříbrná
leží tu na stole.
Mozek ji nevnímá,
bude brzy po bole.

Už se stříbrná projíždí po ruce,
hledá tu správnou žílu,
už tekou proudy rudouce,
uz nikdo nezachrání mladinkou vílu.