Věnuji Kolouškovi
Stářím jsem znavená
Když klekám k modlitbě
Bolí mě kolena
A ke všemu pálí mě
Obě dvě lýtka
V posledních měsících
Jak rudá nitka
Line se životem
Touha a stesk
Nemalou tíhu
Bůh mnohokrát sejmul
Z útlých mých ramen
Však ve věci srdeční
Je se mnou
Ámen
Ámen - tak se staň, tak ztvrzuji.
Hezky a z citem napsané.
08.12.2024 16:51:16 | Jeněcovevzduchukrásného
Ve věcích srdečních?
Vždyť krásně plaveš v nich:-)
Sluší ti od srdce smích
a vše, co láskou pulzuje...
Jsi jistě nádherná, když miluješ:-)
Tvůj koloušek to ví
a rád v tvých vodách zaloví
a vytáhne z nich tu polibek, tu pohlazení,
co nejen jeho, ale i tvůj život změní
k lepšímu...
tak nesmutni, užívej, nestůj ve stínu:-)**
07.12.2024 18:15:00 | cappuccinogirl
nemusíš klekat
žádná síla shora tohle nežádá!!
jsi rovna jim - a proto energie vtéká
do srdce a tíha bezděk odpadá :)
07.12.2024 11:05:43 | šuměnka
Děkuju, Šuměnko :)
Pošeptám ti: strašně si vymejšlím... v životě jsem nepoklekala k modlitbě :D
.. ale teď se mi to šiklo do veršovánky :D
07.12.2024 11:10:27 | Anfádis