Možná

Necítím lásku,
ani tupou pýchu,
zašít měl jsem ránu
a přitom přeťal míchu.

Možná, že jsem k pláči,
možná k litováni,
proč radši nejsem milá,
proč nejsem k milování.

Proč místo smíchu,
mi tečou z očí slzy,
možná je pozdě
a možná je jen brzy.

Možná jsem hvězda
a ty jsi galaxie,
kde vesmír končí,
tam naše láska žije.

Možná tě potkám,
někde u tramvaje,
nebo jen stín můj,
ten tvůj stín smutně mine.

Možná jsem mnich,
pak ty jsi svatá Hana,
a tahle báseň,
ať zůstane nedopsaná...