Ty

Cítím ruku Tvou,
ve své dlani,
pomalu přejíždí,
něžně se dotýká.
Cítím Tvé prsty,
ve svých vlasech,
jsou něžné a milostné.

Cítím Tvou vůni,
je úchvatná,
jarní louka plná květů,
se jí nevyrovná.
Cítím Tvůj dech,
je klidný a tichý,
snad, jakobys byla šťastná.

Slyším Tvůj hlas,
je hebký,
sametový vánek ve dne,
v noci přec silnější.
Cítím Tvou lásku,
je hřejivá,
konejšivá, něžná, mazlivá.

Vždy cítím Tebe,
miláčku můj,
to je ten krásný pocit,
který mne plní
a do života sílu dává.

To Ty,
Ty jsi můj vzor,
můj obraz olejem malovaný,
který v těch slavných galeriích obdivůjí.
Budu Tě hýčkat,
laskat, hřát,
splním Ti vše, co si budeš přát,
abys byla šťastná.
Protože jen tak,
zůstaneš tak krásná, jako dílo umělce.
Navždycky zvěčněná.

Dávám Ti lásku,
něhu, vše co mám,
jako bych obrazu Tvému
utvářel rám...