zimna

jdeme k sobě
tak tišší
jak pravoslavní zvoniví mniši
jestli nic nedám k výši
je mezi námi
kostel a tma

nad zákopy
hvězda padá

intermezzo v prosinci píši
bojím se že přijde zima

zima zimna

: víš někdy jsem si tě přisnil
: abys plála se mnou

: něžná

: ale mráz už rozpukal číši
: zmizela rodina
: a slovana ptát se
: mám?
: nemám?

*
: a láska tvá snívá román
: pro mě však má jen časy co prší

ať sněhové slzy dotknou se římsy
jak římští ptáčci
k odletu naši

pro dušičku
svítí třetí svíci

ale my jsme stále s křídly černých bran

možná je to čímsi

možná že léta jen spí a nad krchovy bdí havran

vždyť
někdy jsem si tě přisnil
abys plála se mnou

něžná

ale hoříš jak vodka a křísíš
bez divů sama
němá
*

na klávesách
prstíčky hrají
bosá nožka ovládá sál
díval bych se i poslouchal dál
a místo pistolí a pušek
niterné slunce růží hledal

v jejich prachu jdeme k sobě zas tišší
šedí ve strachu vloček

tebe hřeje pár sibiřských koček
a mé srdce psí neuslyšíš

asi už je

zima

zimna

…



a vítr nese melodii

klavíru pro čtyři ruce

ty však mi ji nepromíjíš
že jsem blíž k válce než k míru
na poslední louce