V piruetě světa stát na špičce bílého mramoru
Stát! A přitom létat! Vznášet se střemhlav nahoru
Jen tlukot srdcí odráží se od zemského dění
Stát létat padat, a tiše vyjít s chvílí probouzení
do podprahové zóny kurzů malování
do prapůvodní formy kroků tanečních
neptat se proč a nač a nebo, co je vůbec za ní?
Uslyšet trávu růst a slyšet tát i sníh…
*
Jen v piruetě toče se zhoupnou k eleganci tiché
na špičce vrcholu pro blaho léčby smíchem
Jen na jiskrném větrníku zabarvení zraku
Stát létat padat, a tiše vyjít s chvílí od zázraku
do podprahové fáze vykované krásy
do prapůvodních tvarů řemeslných děl
neptat se proč a nač a nebo, co nás spasí?
Ochutnat nebe chuť a obsáhnout tok těl…
Je zvláštní, že tady u téhle básně já mám chuť se odklonit...
Oslovila tak, že zavrtěla jsem...hlavou:-)
Ten podprah tady... je geniální a mně šeptá slovo**
21.12.2024 14:13:07 | cappuccinogirl