..stříbrné ráno..

Noc rozbila se na stříbrné ráno

když mráz se prohnal tichou ulicí

a ústa moje zašeptala; dík

**

Já vnímala tu sílu nespoutanou

Tvůj dech mi uvíz´ horce na lících

A do rozbřesku scházel pouhý mžik…

°

Noc rozstříkla se do kapiček nachu

když vzdech se z tepla stále vzdaloval

a mysl moje zasnila se zpět

*

Já vnímala jsem lásky žár i pachuť

hořkého mizení, co blízkost Tvou mi vzal

I tak se jitro zvládlo rozvonět…