V poli a v lesklé zbroji
Čekám až přijde den
Kdy ptáci písně zapějí
Lesy listy zašumí
A květy sladce zavoní
Na pozdrav...
Pak i snad uslyším
Zvuk kopyt zvonící
A štastnou píseň
jež pě mé srdce bušící
A mé oči smějící
Radostné slzy uroní
Na pozdrav...
Pak snad i zvuk kopyt
se v koně promění
A z něj sesedna Ta
Pro níž má hruď se zdvyhá
Ta jejíž oči uhranuli můj svět
Ta pro kterou jdu stále vpřed
Ta jež Lilie jest květ
Pro niž zemřel bych hned teď
Ta jež nevysvětlí žádná z věd
Ta jež mé duši říká: Leť!