Trikrat a dost

Trikrat nevstoupis do stejnych rek,
Citat co nahani ve me vztek.
Tys me vzdy chtel jen kratce,
Ale i to stacilo,
Abych ja tebe milovala.
Tys vzdy vedel jak,
A to stacilo,
Abych ja nikdy nechtela prestat.
A kdyz jsme spolu lezeli,
Jako by se ta reka do nas rozplynula.
Citila jsem lasku, vim, ze ty taky.
Propadam se hloubs i vys,
A bojim se utopit nebo spadnout.
V noci zeptal ses, zda te mam rada.
Rekl jsi, ze jsem nekrasnejsi. Ze nebudem vstavat. Ze to rano jeste chvili v sobe zustanem.
Jindy uz spolu ale nikdy nebudem.