dýmiánova hlubina

potřeboval jsem vstát
opřel jsem sebe o oheň

hvězdář už došel?

zněla otázka jak
jeho zem
suchá dívka v rozpuku

bronzová vdova nocí stala se měsícem

a zbledla

pojď přejdeme poušť se srdcem
než slunce změní barvu písku

krvácel jsem
už nevím kolikátý den

a doufal
nelinku budu mít nablízku

nelinka
je dál
pro mě člověkem
a já jsem Luna se psem
než pohasnou hvězdy
uvidím dál plaménky ve psích očích...

chtěl jsem odpovědět
v ten čas na poušti
bude na dunách světélkovat třpyt
krystalických tich kde...

přijdou bytosti ze skal?

a fata morgány o oázách budou nad obzorem
a žádná Luna a psí hvězdy

ale plamenné meče se rozpadnou a rozletí!

holografické slečny klesly pod hranici vědomí
linuxový automat poslal pulsy
do experimentální čelenky

holky!
už můžeme jít
rozkázala domina ve vlčím korzetu
ty brýle virtuální reality hvězdáři nesundávejte
ať neví že jsme tu!

… a když hvězdář procitl

v útulku pokojových květin
psal vesmírný máj mrazivé parte tlusticím v keramice
každá na vánoce přibrala
a to už za pár měsíců
bude nová beletrie

výběr pláštěnek a růžová vata na růžovém lehátku v bazénech

promenáda v plavkách
a skoky mokrých záňadří do vody

i na oknech zevnitř
jak zimní krajina před námi

až najednou jsem zaslechl fén

čekáme tě i s nelinkou
že přijedeš k nám do sirotčince

už je připraven

dýňový kočár
víc dívek má jaguár
řídí kaskadér

prásk dělbuch

až jsem se probudil celý udýchaný
pod poličkou s pomerančovým džusem

ležel jsem odkopaný
a neměl na sobě žádnou z těch silvestrovských dívek...

skoro jsem zaspal nový rok v akváriu

neozvalo se mňau
neozvalo se haf
neozvalo se ani mávnutí ploutví

napustil jsem si horkou vanu
protože parfémy ve vodě netěkají tak rychle
i připravil doutník pro slavnostní okamžik
a v dýmu zavřel oči