Husí kůže
Husí kůže
dopustily se
jednoho hříchu
Z nejkrásnějších
vláken
svitu tváří
vzdalují se šeru
Tmou postávají
v husí kůži
Památkou
dlouhých krků
pod mastným
ústa praskají
Bez tvého polibku
stoupá ozvěna
vlastního stínu
Na křídlech
nočních můr
pohlcena
užaslým tichem
naslouchám
zpaměti
tvůj světelný krok
svobody
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
... vy Šmudlíci dva ... to snad není možné ...
vrazil jsem tam jeden jarní koment ... abyste na mě nezapoměli ... a během dvaceti vteřin jste ho četli oba ...
... " Jak tak vidím ... to jaro 2007 ... s Váma pěkně cvičí ... - a had z ráje ... ať si syčí ... :-)) /
... hned až budu mít trochu klid tak se na Vás oba vrhnu ... a sežeru ...:-)) ... !!!
11.04.2007 13:44:00 | HarryHH
"Bez tvého polibku
stoupá ozvěna
vlastního stínu"
Tohle je tak nádherné! Díky, platí i pro mě... ;-)
11.04.2007 12:15:00 | Levandule
Marcello ty už ani nemůžeš normálně chodit po zemi, ty se musíš zákonitě vznášet nad zemí a procházet zdí, jak postava z Kytice.
11.04.2007 11:37:00 | Jarky
... neb máš mě rád ...
... a já tebe ...
... v jednoduchosti je krása ...
11.04.2007 11:21:00 | Marcella
Ano. Spousty krásného výraziva. Přečtu si to jednou, dvakrát, pak ono přečte mě, pak zase jedu já. Užívám si tvá psaná slova, je to nádhera.
11.04.2007 10:57:00 | smudlinek
líbí se mi, konečně taky něco modernějšího, nezvyklé obraty, k zamyšlení super, nerad ty, co podají vše na dlani, díky, pěkný den!
11.04.2007 10:54:00 | ni.va