Poslední den

Pomačkaná postel

po ochutnání ospalých lahůdek,

zanechaná za křovím nočních stínů.

 

Nastává výbuch shonu,

tvůj vlak odjíždí

a slunce se valí k zenitu.

 

Spletité vlákno,

poslední den, poslední naděje,

opět jen čekání.

 

Vyšel jsem do dne

pokrytý hejnem skvrn,

rukami rozháněl davy holubů.

Poslední den s tebou

je jako talisman,

hřeje na hrudi tvým teplem.

 

Hodiny plynou přes řeku

nepřežvýkaných řečí,

topí se v propasti zpráv.

 

A já čekám na den,

nový den,

kdy budeme zas spolu…