Ó, Múzo má, co v šeru klidně spíš
když Luna bledá šeptá tichý chval
Kde vzácný věčný klíč má svoji skrýš
by v básníkovi struny rozehrál?
Když dřív ses ke mně snesla z hvězdných hran
má horkost psala krví rozvášněně
však dnes? Jen mlčíš! Já jsem rozerván
svou touhou poklonit se jedné Ženě
Však vím, Ty přec mne nikdy nezradíš!
Tvůj krok je tichý, jak dech zimních víl
Když volám tě, jsi stínem k světlu blíž
tvou písní já se dávno ošatil...
Jsi vůně věků, záře v hloubce tmavé,
zrcadlo duší, kam verš patří právem...
j.c. by z ní měl radost, úplně vidím jeho úsměv a svítící očka
17.01.2025 08:16:51 | drsnosrstej kokršpaněl
děkuju velmi - já taky :)*
často na něj myslím - na ty jeho bílé rukavičky, když řídil
na tu jeho mlsnost, když jsem pro něj pekla dorty
a na projev, když recitoval a mohli jsme ho vnímat
:)* fajn den Ti
17.01.2025 08:25:20 | šuměnka
Ženám by se klanět mělo
v tom ti pravdu dávám
né z jedné mi už srdce oněmělo
během toho, co jim k nohám padám...
Naštěstí jsem mladý jůra
ještě kvapně vyskočím
a když mě políbí múza
tak verše v kapse roztočím
Krásně napsané a je to taková ta, co během čtení příjemně hladí :-)
13.01.2025 10:19:05 | Gaspi03
když všechna ta "slovapění" o MÚZE-mi přijdou již nezáživné-příliš "zbanatělá" svými "vůněpisy"...
13.01.2025 09:28:01 | Frr
toto by mohlo být v čítance...
13.01.2025 09:15:15 | forget my name
..děkuji - jsem ráda, že se ti líbí (větší ambice nemám)
verše se snesly a procitly - tohle je poklona Múzám a ženám
13.01.2025 09:18:13 | šuměnka