Souznění

Doteky dřív známé ženy,
rozdělené mezi dvěmi,
dlaněmi které se znají...
Které se vzájemně držet mají.

Pohlazení s pochopením,
že tu ženu nepozměním,
že jí pouze rozumím...
Miluji, víc neumím.

Pohled krásné ženy dává,
to co srdce rozeznává,
známý pocit souznění...
Jí ne, mě však pozmění.

Touha a chtíč mluví tiše,
řeknou co rozum nenapíše,
voní jako život celý...
Máme jen to, co jsme chtěli.

V dlani cítím její nádech,
když se lehce propne v zádech,
když smím hladit její tělo...
Když mi šeptá, co se dělo.