Poezie smyslů…
Poezie smyslů…
Oči jak kamínky vhozené na hladinu
a v uhlových vlasech třpytí se pero havraní
v modrých odlescích té podívané
on ztrácí srdce v dlaních
ona pramení v jeho těle
je proudem lásky v tepnách
rty obou slastně propojené
na místech krásy zastavené dlaně
k pohlazení probuzené
jak by pavoučí něžnost do nich vetkal
s prchavou vůní, co za ní zůstává
s jitrem se rodí slova laskavá
sotva slyšitelná
v probuzení
*
(„Láska je poezií smyslů“ – Honoré de Balzac)
Komentáře (14)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
nádherně smyslná báseň, Rafinko, potěcha pro smysly, pohlazení pro duši.. a ten citát na konci je perfektní.. kde se to v Tobě jen bere? Krásné pramenění.. :-)
17.01.2025 14:54:56 | Ywach
Jsem tak hezky zklidněná po šílených dnech, že se mi chtělo písnout něco něžného ;-)
Děkuji převelice, milý Ywachu :-)
17.01.2025 15:15:45 | Rafinka