Letmé setkání

V zahradě tiché pod závojem noci,

setkali se dva, láskou spojeni.

Ona květinou, on stínem za křovím,

sposeni pohledem, co všechno poví

Dlaně se míjí, jako vánek kolem květů,

jen letmé setkání, polibek beze svědků.

Slyšíš jen šepot, jak vánek lehce zpívá,

To srdce bijí, těch co tma ukrývá.

Ach, milý můj, v očích tvých je ráj,

kde kvete růže a slavík zpívá.

Jen v tenhle okamžik, ať jsme navždy spolu,

než jitro vypráší sny do šedého dolu.

Rozplyne se stín, zahrada ztichne zas,

zůstane jen touha a tajný vzkaz.

Na listu růže otisk dvou srdcí,

co se letmo potkala, a pak ztratila v noci.