Černý déšť

Proč jsi tak daleko?
Vždyť měli jsme být spolu
Jít po růžích trnitých

Jen ne tak hluboko
Do černých hvozdů žalu
Cestou lásky ztrápených

Aspoň chvíli mi dej
Kdybych mohl tak tě zlíbám
To padá na nás černý déšť

Řekla jsi mi: „Nepospíchej“
Do tvých očí tmou se dívám
Dál hodlám tě v náručí nést

Jsi tím, čím já dávno ne
Jen odezírej ze rtů
Jak jen ty to sladce umíš

Přitiskni je na ty mé
A ponoř se dál do snů
Vášně kapky tiše roníš

Ta dvě slova mě přibíjí
Hlouběji dál do rakve
A prší lásko, prší

Ta dvě slova mě zabíjí
Trhají mě od tebe
A mě těší, co tě děsí

Znáš ta slova, proč se stydíš?
Poslední kapku deště
Jsi mi z očí vyčetla

A jednoho dne pochopíš
To vše vlastně nebyl déšť
To naše srdce brečela…