Prvá z jitřních růží
tak tiše sní
ve tvém spánku.
Zlátnoucí smích
ve tvé hrudi,
když křídla vlaštovek
se klaní králi vánků .
A kam bych měl jíti
zakoušet třesu kvítí ?
V každém stínu visí strach
a každý šelest zuby zatíná
voda noci žal topí v tmách
Kde jsi kráso, kdo tě objímá ...