Na břehu snů
Pod klenbou nebe naslouchám srdci.
Letí jak orel, však vězněný v kleci…
za obzor, možná až na sever,
kde příboj se zklidní a utichne vpodvečer.
Tam volavka bíla na břehu snů
povstane z pěny šedivých dnů,
změní se v ženu. Ladnými kroky
smyslného tanga zavlní boky
obtančí celičký svět…
Snad všimne si míst, kde barevný květ,
svou vůní nešetří
a motýly z povětří
naláká na svoji krásu.
Nabídnu rámě, té půvabné dámě
v měsíce jasu;
dřív než se její krok, změní zas v let…