samo v kánoi

jak dlouho odkládat
domácí práce
když to člověka nebaví


proč někteří mužové
jsou mistři vysavače

pro ženu vaří
pečou
a vtipně vypráví

proč já jsem jinačí
a všecky touhy oslavy

roztají
v nudný den dlouhý
kdy tklivost mě roztaví

čajuji
můj život je nepatrná říčka
a já v kánoi

indiáni na břehu


jak dlouho stavět sněhuláka
když místo martina
na bílém koni přijede valentýn


včera jsem si myslel

jaro že začíná
ale pravda je dříví u kamen

spím

kéž bych aspoň spal v lese
kde sova ne mě houká

kde jeřabinová milenka větvičkou třese
a za ní srnka na mě kouká

žel než na běžkách k nim
tvořím stopu v boudě a se mnou

není psová ani saně

šeptá johny a jim

dva tekutí kluci

s nimiž tě můj bídný živote v lepší náladě zřím

lásky jsou sezonní podzim

jak dlouho odkládat zánět mého chlapa


do nemocnice šel jsem v létě

a na cedulce psáno dovolená

později

chyběl mi impuls jak k životu je t'aime

a pak přišlo září kdy odešla má věrná


jak vločka chtěl bych letět

byla by to změna
voda kterou pole sílí

a my na tom poli v obilí
bývali tak láskou opilí
že dnes tam je křížek a u něj vlčí mák


to mi asi poví ten dnešní sněhulák


u jima beama a johnyho walkera
už ani vlk se mnou nevyje

tak lásko měj se fajn to už znám za šera
sněhový závoj i stopy zakryje

a liščím nebem utečem k dívce zítřka


bude se ptát
jak dlouho odkládat noční košilku
kterou bude vyprávět
že něco se chystá

vím
je to jen klícka na slovíčka
z níž můžeš uletět
procitnout
a říct dušičkám všem

svatý je martin
svatý je valentýn

elegantní jsou pánové v bílém

já však dnes nosím černý oděv

pirát westernu bez lodě


hej srdce

ahoj

a ono zrcadlí jak mám tě odkládat
jak plout mořem
když je láska a vymačkaný citrón a ...