Na okně kapky vody,
ve tmě hříšné doteky.
Na duši stíny naší neshody,
ve vzpomínce tvoje tvář navěky.
***
Ty chvíle, kdy se na tebe usmívám,
úsměvem, co ve mně život probouzí.
Ale teď ve vzpomínkách vyhasínám,
moje duše se vzbouzí.
***
Ale vše se jen topí v marnosti,
jen oči pro pláč.
Sama ve smutné místnosti,
už nejsem rváč.