Bílá laň
Na palouku snů ve svitu měsíce,
náhle se zjevila; laň bílá.
Nebe se třpytí tisícem
hvězd;
která z jejich
cest
vede k té jíž říkám: „Milá?“
Jak Ikaros roztáhnu perutě
snů,
pustím se tam,
kde nebudu sám,
za obzorem dřímá
další z těch báječných
dnů…
Jsi jako laň,
jež v mých snech se
pase,
svírám tvou dlaň
a bělostnou skráň;
zítra chci políbit zas
a zase…