Toulavý král

Jsi dál než se mi zdáš,

Ale blíž než být máš.

Jsi tulák a ztracený král,

Kterého by se i čert bál.

 

Vezmi si korunu z papíru,

Korunu stvořenou ti na míru,

Nech se vést svým světlem,

Projdi jak král světem.

 

Oči smaragdů podobné dračím,

Vlasy barvy uhlí, křídel ptačím.

Jizvy pokrývající tvé tělo,

Neřeklo slovo když se chvělo.

 

Divočina se v tobě pere,

Každé zvíře za světlem se dere,

Jen nech ho jít, pusť ho ven,

Nechť naplní se tvůj sen.

 

Kytaru hladíš po jejích strunách,

Jako by jsi četl v dávných runách.

Jsi jako mág z dob dávných,

Tvá duše složená z tónů vábných.

 

Máš dva životy dva světy,

Tam rostou pomněnek květy.

V nich svou bolest vždy skrýváš,

A přesto žiješ když zpíváš.