Ze svýho času
Kdyby ses odvážil
Kousek mi dát
A z nebe přinýst
Modravou krásu
Nebo dokonce
Hvězdnou záři a třpyt
Bylo by jasný
Že mě máš rád
Co víc
Mohla bych chtít
Jsem však životem
Trochu okopaná žena
Místo všeho stačila by
V parku kytka utržená
Krásně napsané.... zasloužíš si velký puket,ne jenom jednu kytku a pohlazení na bolistka...
05.03.2025 12:48:14 | Marťas9
K ženě kytka patří
a jestli do tebe život kop
tak nejprve to místo jemně zatři
a pak mu to natři
prevítovi
ať u těch, co si zaslouží, si v kopancích hoví...
tobě kytku a pusu honem
než řada se utvoří u tebe pod balkónem
či před domem
oknem
dveřmi...
tak nějak to bude, věř mi
kytek záplava
však jen ta od něj bude ta pravá
ta z jejíž vůně nejvíc zatočí se ti hlava
už bych mohla končit, viď...ty jo, já teď dopila kafčo a jsem nějak energicky rozjetá, tož promiň, zlatíčko moje, už brzdim**
04.03.2025 23:24:31 | cappuccinogirl
Cappu, ty ses tak nádherně rozjela... ale já už byla v limbu.
Děkuju Ti mockrát za poetické pohlazení a povzbuzení do života ;)**
05.03.2025 05:28:28 | Anfádis
... a možná stačilo by cokoliv, úsměv - obejmutí....... krásná báseň, milá Anfádis, řekla bych, že hodně vypovídá o Tobě, jsi stále toužící, citlivá a vnímavá žena navzdory všemu v životě... děkuji, Vladěnko, ráda jsem četla, a.... jsme dvě :-))) báseňku si uschovám, prosím.
04.03.2025 20:13:05 | Helen Mum
dá ti čas - i krásu modravou a bílou
a ještě kytku z parku -ty okoupaná vílo :))*
04.03.2025 20:01:29 | šuměnka
Tak okopanost plodí skromnost...? Asi na tom něco bude;-)
Pěkná, Anfádisko:-*
04.03.2025 17:29:04 | Ž.l.u.ť.á.k.
:))
Jako že už vím, co je důležitý ...
Díky, Žluťásku :)*
04.03.2025 18:01:53 | Anfádis
Aha...
ta skromnost, že jo?
:-D
04.03.2025 18:06:48 | Ž.l.u.ť.á.k.
Ale no tak... krása okamžiku přeci
04.03.2025 18:12:34 | Anfádis
Přesně to jsem chtěl vyzdvihnout... to kouzlo okamžiku, kdy napíšeš komentář a zjistíš, že jsi úplně mimo:-)
04.03.2025 18:25:52 | Ž.l.u.ť.á.k.