Vzpomínky

Vzpomínky

Anotace: Vynechat tu poslední sloku před závěrečným dvojverším? Nebo vynechat všechno...? :-D ;-) A místo "chcípnout" "umřít"?? :-) :-)

Neustále živím 
vzpomínky na tebe;
mohly dávnou chcípnout,
ale já je nesmyslně
krmím tím nejlepším.
 
Kilo cukru
v podobě tvých krásných řečí,
které už dávno neplatí,
ať jsou vzpomínky 
co nejsladší.
 
Hodně tuku 
neustálým prohlížením
našich společných fotek
pořízených asi tak
před sto lety.
 
A taky vitamínová bomba
aspoň jednou týdně
vytažením krabičky
plné dopisů od tebe
pro jejich dlouhý život.
 
Teď jsou díky mé péči
až příliš přerostlé;
tlačí mi na mozek 
a pro starý dobrý rozum
už není moc místa.
 
Jenže kdybych je nechala chcípnout,
ztratila bych smysl života.
 
(4.3.2025)
 
 
 
 
 
 
Autor LaBruja, 05.03.2025
Přečteno 98x
Tipy 30
Poslední tipující: Rafinka, zase já, Kaj, cappuccinogirl, IronDodo, Ywach, Anfádis, Marten, Ž.l.u.ť.á.k., nehledaná, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Ještě jsem si u sebe všimnul jedné věci. Týká se nutkání, puzení, kterému se chci vyhnout. Zaměřil jsem se na okamžiky, ve kterých mě to trápí. Ukázalo se, že mi v nich vůbec není dobře. Mám v nich nějaký obtížný problém. Místo toho abych si ho připustil a přitakal tomu, že je obtížný, tak to celé vytěsňuju bažením po věci, kterou jsem si zakázal(např. vzpomínání na někoho). Vzrušení z překročení zákazu mi má nechat zapomenout na vše ostatní. Někdy je situace, ze které se chci vystřelit opravdu ošklivá, ošklivější než věci, které jsem si zakázal.

06.03.2025 08:27:00 | Kaj

líbí

Mám to opačně. Vzpomínek mám omezené množství. Když je neustále omílám, opotřebují se a už mě tolik netrýzní. Když bych si je chtěl uchovat, tak bych si je naopak šetřil, vytahoval bych je co nejméně.
Psycholog Jeroným Klimeš ale tvrdí to stejné, jako ty(vyjídání vzpomínek asi platí jen pro ty bezproblémové). Mluví o tom, že druhý člověk do nás vypálí CDčko a je na nás, jak často si ho pouštíme. Pokud si ho pustíme každý den či týden, je jasné, že se nám zapomenout nepodaří. Naopak vzoreček na výpočet kvadratické rovnice, který neopakovaný, stává se zapomenutým poměrně brzy.
Pracuju s fantazijními postavami. Když jsem s někým v konfliktu, tak se hodiny dohaduju s jeho fantazijní interpretací. On tam ve skutečnosti vůbec není. Jsem třeba v nějaké krásné krajině a nejsem schopen jí vůbec vnímat. Stalo se mi to o víkendu. Technika, kterou na to používám je, že se tomu přestanu bránit. Řeknu mu, že tady má můj mozek a všechno, co se mnou souvisí. Ať si s tím dělá, co chce, ať se klidně donekonečna hádá o tom samém, ať používá nejsprostší nadávky. Když toto udělám, tak obvykle brzy odejde a je pokoj. Nevím, zda se to dá použít i pro tvůj případ.
Omlouvám se, že ti radím. Přeji ti, ať tě to trápí co nejméně i když podle mě i to patří k životu (to se mi to píše, když mě to netrápí).

06.03.2025 07:49:50 | Kaj

líbí

nemůžeš volit, kde není volby... ani to chcípnutí, byť bys stokrát chtěla :). Ale možná se pletu...

05.03.2025 15:21:37 | Lexi

líbí

Moc hezky napsáno, milá LaBrujo :-)*

Jestli nechat nebo změnit - spíše, co Ti říká Tvůj cit či instinkt?? To jsou, osobně, mí nejlepší rádci :-) Ale s tím, že jim někdy vypomohu - resp. s nimi konzultuji vše ;-)*

05.03.2025 12:07:35 | Ondra

líbí

Když necháš " chcípnout " bedeš za rebela. :-))

05.03.2025 11:42:40 | Kan

líbí

nechaj všetko
a moja milovaná Radúza k tomu...

05.03.2025 09:42:36 | gabenka

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel