Na polštáři
Hladím tvůj polštář
tak prázdný
a pak už jen vsadím na snář…
pro blázny…
V něm čtu si v tvé vůni,
listuji vlasy,
zhlížím se v tůních;
bezedných asi…
Do dlaní mi vklouzne hebkost
tak známá.
Je sladká jak napětí…
mezi náma…
A dál, když pak pokročím
traverzem hor,
do údolí úbočím…
tobě navzdor?
A cítím, jak stoupá mi do hlavy…
myšlenka… hloupá,
že o lásce do ouška…
zašeptám, co já vím;
slova…(?)
Poprvé, podruhé
a pak zas a…
znova
ať je to láska,
co Ti chybí
05.03.2025 22:02:08 | dělnický básník a prozaik