Ateliér srdcí

Korálky lásky navlékám,

něžná slůvka s polibky střídám.

Každý okamžik, co s tebou mám,

do nitek snů zaplétám.

 

Píseň lásky skládám,

tvůj smích je tón, co přidám.

Tvůj pohled první a druhá modrá sloka,

prsty tvých dlaní jako notová osnova.

 

Obraz pole lásky maluji,

tvé rozcuchané vlasy jsou lány polí.

Jak na polích, co v nich brázdy orají,

mé prsty cestu vášnivě hledají.

 

Láska je dílo křehké, co život mění,

ateliér, kde se snoubí srdce s nadějí.

Jenže někdy plamen v náhlém vzteku vzplane,

a ateliér v popel promění než ráno nastane.

 

Ale teď báseň lásky spolu tvoříme,

v rytmu vášně verše skládáme.

Učíme se jeden druhého chápat,

a plamenům vzteku pozvolna odolat.