Muselo to přijít...
Muselo to přijít...
otáčím v prstech osudem
den za dnem býváš více líný
co bude, až my tu nebudem
Zapředeš dneska svoje city
do mých snů s nadhledem
propleteš svoje prsty hbitý
a ráno zas po svém jdem
Nebudu stát už na rozcestí
kopat se se zlatým pokladem
nestojím o krátké štěstí
každý svou cestou nutně půjdem
Až nebudem tu mezi svými
odejdem, kam je nám třeba
bude už jedno, jsi-li z hlíny
či já jsem z tvého žebra
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Moc pěkná báseň
Zklamání? Smutný koloběh..
..Neříkej, že jsi to nečekal,
nebuďme naivní básníci,
když ruce svázali nad svící..
19.04.2007 22:41:00 | Rádoby zoufalá
Stojíme na rozcestí, kde směrnice chybí...chytneme se za ruce ( jako děti ve školkách) a budeme se tvářit, že jsme jenom na procházce:o)
13.04.2007 14:29:00 | Severka
...a zbydou nam vzpominky...
i na ty koralky maleho stesti,
i na tu sňůrku nejistoty,
i na ten nahrdelník velkeho smutku,
..co uz nenosis.
/budem sami/
13.04.2007 09:30:00 | Adrianne Nesser
Bohužel já nevým
co bude až tu nebudem
Ale snad si v srdci
pár střípků štěstí
sebou odnesem
13.04.2007 00:00:00 | jedam
krásná..na dobrou noc...zase mám o čem přemýšlet...ten konec je perfektní..
dobrou noc...
12.04.2007 23:08:00 | lonely.princess