Až samota přijde opět
po Tvém odjezdu
na nádraží budu slyšet
chorál na cestu
Nekonečno v naší duši
bude kde je stín
a kde nikdo nenaruší
stopy našich vin
Možná budeš pro mne plakat
v zahradě svých snů –
a nečekat na duplikát
v říši cynismu
Smrt jen z Lásky a smrt v Lásce
určil Osud dní –
nepátrejme po otázce
v noci poslední
..nepátrejme po otázkách mnohých
nevědomosti, ach sladká nevědomosti
a kde je stín i nekonečno, tam je stále pohyb
po stopách mířit do zahrad, co Láskou pohostí
:)** krásná Arnošte - smutná, filozofická - ale krásná
moc zdravím
a vyjděte i na vzduch, aby vám z toho psaní nevyletěl mozek ven :))
21.03.2025 07:56:19 | šuměnka
Děkuji. Vlastně aktuální. Napsáno v okamžiku rovnodennosti - právě včera 20. 3. 2025. Já si nic nevymýšlím - jak jsem již často poznamenal - básníkem nejsem. Takže (paradoxně - u mé maličkosti) - opět ze života.
21.03.2025 08:48:10 | ARNOKULT