Smutek v duši ve dnech slunce –
jaro opět přichází
už nezbývá žádná šance –
zpřetrhané provazy
Možná někde bude čekat ve vesmíru sen
který světlem galaxií bude posvěcen –
v tichu pouště opět zazní
šepot Tvůj z Karlových lázní
Vlastní duši musíme zde sami protrpět
Bůh nám dává poučení čím je tento svět –
srdce něhy pouze trpí
uprostřed lhostejné tlupy
Na smrt každý počkat musí –
na smrt v samotě –
kdo svou Lásku nezadusí
nenechá ji nicotě
šance je vždycky - když se vyslyší
co srdce zpívá - z čisté podstaty touhy
láska je výsostná - a příležitost mnohdy
se neopakuje! (a morálka pak sotva něco utiší..)
21.03.2025 13:14:51 | šuměnka
To je sice pravda. Existuje však něco, co lze nazvat "karmou". Problém je v tom, že ateista nejsem. Též ne nějaký "fundamentalistický" např. katolík. Věřím v jakési "nekonečno".
21.03.2025 13:30:52 | ARNOKULT