Letci
Letci
Za tajemstvím létavic
vydali jsme se spolu,
tančili na vrcholcích borovic
v milostném rozhovoru.
Můj pokoj byl obloha
a my letci v ní,
touha jako předloha
k filmu o vášni.
Slzy potu padaly
z té výšky jako déšť,
na kůži mě lechtaly,
tvořily krůpěje cest.
Dnes tudy vrásky vedou
a vzpomínka v nich skrývá,
jak tančili jsme ve dvou,
kdy srdce chtělo zpívat.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
TiskKomentáře
Tahle archivně vzpomínková je krásná... rozletěla jsem se, taky tak trochu časem a ejhle - úsměv, co na tom, že s nádechem smutku...úsměv to je, děkuju:-)*
01.04.2025 23:31:03 | cappuccinogirl
asi nejenže chtělo - ale především už zpívalo
když jste tančili a létali - a čas dal rychlost pomalou
**
krásná vzpomínka - :)**
01.04.2025 15:21:47 | šuměnka
