Volnou krajinou
Jdeš
Prcháš
Ztrácíš se
Jako losos
Vlaštovka
Dopis
Vítr
Déšť
Myšlenka
Se vracíš
Ve snu
Realitě
Hledáš
Hladíš
Ji
Sebe
Nebe
Mrak
A pak ona
Jako zjevení
Pramení
Se vetře
Voní
Dýchá
Smích
Tvary
Pohyby
Láska
Strach
Pochyby
Kdy a kde
Tu byla
Šípem mou hruď
Proťala
U oltáře
I u notáře
Slib
Cesta
Tam
I zpět
A teď tady u kříže
Mříže
Vzpominám
Snažím se
Tvář přiřadit
Vzpomínky seřadit
Vůni přiřadit
Hlavně nezapomenout
Na krásku
A zvíře
Byla si
Měla si
Křídla
Anděla
Archanděla
Často mi
Zamáváš
Den se rozjasní
Si
Vím to
Volnou krajinou
Nejdu sám
Bez cíle
Hledám
Hladím
Tě
Vzpomínám....
tímhle mi děláš takovou radost
že mohu číst
že bereš mě s sebou
do těch míst
kde rozumím
kde vlastně vůbec nemusím
rozumět
jen
se
roz(u)téct
04.04.2025 20:27:00 | cappuccinogirl
Ahoj, rád bych se zeptal z čeho pramení Tvoje radost. A děkuji za komentář.
05.04.2025 17:45:30 | umělec2
Aha, experimentální štanglička poezie? Bezva pokus! Vlastně o lásce zas tak často nepíšeš. Ale jak vidno, umíš ji pěkně, a beze zbytku lidsky procítit*
04.04.2025 13:20:43 | šerý
Poezie je můj vedlejší produkt. Rád se pohybuji v realitě, nicméně snít snad trošku umím. Tobě děkuji za komentář.
05.04.2025 17:46:56 | umělec2