Lásky z vrcholků velehor

Hledal jsem v prorvách světlo
které by mi připomínalo
lásky z vrcholků velehor
a skrytých pěvců chór.

Je tam svůdný odér modrosličných slečen
nuž rcete
nuž milujte
stejně Vám nepodlehnu
v tom květnovém zeměpásu
a z mých představ se pominu
od té rozčarované mysli jaré.


Kde jste a kam se těšíte
a hle
z oblohy shořela vlasatice hvězd
a všechno ticho pro mír utichlo
a modrásek přilnul k vrouci paži mé.

Toho jsem zdá se smekal
po vítru přeletů
však meditací krajně nechápavě.


A s tou nade krásou cest
je v duši počestný
i krajíc chleba v klíně máslový
a kde nota notu notuje.