před tvými doteky

unavený svět mého já
zaprášený bez možnosti koupele
jitřní rosa

žádná dívka bosá

jen petrklíče mí přátelé

svítí jak žluté lucerničky nad slehlou zemí

blízko haldy popele

jaro neprobudí mého psa

a tak časem připravím kámen z něhož ráda chodívala pít

na památku
ač vlastně už jen čekáme na déšť
protože v dešti tolik nejsou vidět naše slzy

psi přece nepláčou

ale život ano

slzy momentů kdy jsem tě ze země ještě malinkou do náruče vzal

teď je snad ta zem lehká
a rostou z ní klíče do jiných světů

petrklíče kvetou i v noci
ve svitu Luny

na rozdíl od pampelišek jež se zavírají a otevírají svou bránu
až slunečním paprskům

...

petrklíče
jsou i ty lucerny z nábřeží kde jsem držel tvou lásku za ruce
aby nás doprovázelo

srdce

pod jasným nebem s hvězdami nic netušícím vánkům již slibující tajná přání
ve sprše pod proudy vody

ještě

před tvými doteky