Nevím, jestli mi za to stojíš.

Čas je náš nepřítel, chci ticho,

ale slyším tik-tak, uzavřená v kleci.

Pro naši lásku tu není místo,

nebo spíš – není ve tvém srdci.

Moje duše se asi bojí?

***

Po nocích jsem sama v hlavě,

pořád sama pykám z chyb.

Prý mám být v klidu – a to hlavně,

toužím po lásce, bez pochyb.

Ale po té tvojí?

***

Možná jsem zlá,

protože mám přání.

Ale to jsem celá já –

abys zažil emoční poznání.

A já budu už v pokoji?

***

Takové, jaké jsi mi způsobil.

Ale věřím, že na tebe čas dojde,

abys ses sám na sebe zlobil.

Doufám, že ti to neprojde.

Ale nevím, jestli mi za přání stojí?