Až si vzpomenu

To víš že jo

abys mě mohla strávit i se zuby a vlasy

a rozpustit i poslední zbytky

zbytky vzpomínek na knihy, co jsem četl

na ruce toho muže z novinového stánku

a taky vzorky mého šatníku

a velký zelený náhrdelník

a oči mého dědy

naložené v limoncellu

Prorosteme do sebe

budeme tančit

jíst a milovat se

Až si jednoho dne vzpomenu

možná při pohledu do líného ohně

že vteřiny utíkají rychleji

než je ve vesmíru možností

To už potom budu já

a my můžeme začít plakat