Babičce do nebe
Na Jiřího Bůh tě pozval
syn byl malé batole.
Kuk jsme na tě dělávali,
ty ses ptala, kdo to je...
Hladilas mu nožičky
věděla jsi, že je můj,
v očích mělas slzičky
cítila jsi konec svůj.
Děkuji, že stihla jsem čas,
jenž zastavit se nedal,
to cos zvládla za života
by zasloužilo metál...
Asi tak jak u dědečka,
za války se rozdal,
partyzánům chleba pekl
nebál se, že by jej někdo dostal.
Jsem ráda, že jste pospolu
lásky moje zlaté,
na Jiřího vždy vzpomínám,
jakpak se nahoře máte...
máváš zdola - mává shora
navzájem si máváte
láska zvládne neokorat
když si stále hýčkáte :)**
25.04.2025 07:50:12 | šuměnka
Díky šuměnko,
a těšíme se na sebe,
samozřejmě,až nastane ten správný čas...
Jak umíral můj milovaný bratránek v 55 letech, řekl mi jednu větu...
Jednou se Marti shledáme....
Já mu na to odpověděla...
To si piš...
25.04.2025 07:58:49 | Marťas9