buďme trošku naivní

nač verše ,nač básně,
když venku je tak krásně.
a láska si poletuje aniž by křídla měla
a srdce se nám na slunci chvějí celá
a jsou tak smělá.

nač pláč ,nač slzy,
už tu není snad nic co nás mrzí.
a květiny si zpívají s motýly
a my se budem líbat za chvíli
a život se odvíjí.

nač hraný úsměv ,nač hrané city,
vždyť jediné co chci jsi ty.
a vzduch se tetelí štěstím
a já si tu budoucnost věštím
a fantazii z uzdy pouštím.

nač duši ,nač lásku,
když mám na jazyku jedinou otázku.
a zodpovědět ji nelze
a ztrácí se v jarní mlze
a v naší touze.

nač odpověď ,nač trápení,
proč plakat nad něčim co snad ani není...

láska se píše, láska se zpívá,
láska se maluje ,láska se skrývá
láska se vraždí ,láska se zabíjí
láska se žije ,láska se odvíjí...

ale kde......?