Mezi stromy

Až najdeš to místo,
mezi domy,
je mi líto,
je to tam, kde stávali ty stromy.

Až ho najdeš představ si,
mé srdce na tě myslící.
Další slzu mého žalu,
přeci jen zas stékající dolů.

Nevidíš mi do očí,
avšak můžeš uzříti,
jak mé ruce chvějí se,
nemyslící na líce.

A mé líce bělavé,
zdají se být churavé.
Tak jak smutní každý den,
nechtíc býti sami jen.

Ty se tam teď zastavíš,
jen na malou chvíli,
jen když však na mě pomyslíš,
rozhlédneš se v dáli.

Zavrtíš jen hlavou,
už nevíš kam jít,
radši uhneš stranou,
a necháš to být.