Smutek x Láska

A je tu zas,
opět mě pohltila,
zlomila zlatý klas
a krásně se zatřpytila.

Třpyt její mě oslnil,
můj život se náhle proslunil.
A hvězda krásná svítí nade mnou,
prozáří i takto černou tmou.

To tys ta hvězda má,
má hvězda vysněná,
mým smutkem jsi zklamaná,
jako stěna cihlami vyzděná.

Tak zbytečná jsou slova,
ale nechtějí se vymanit,
ten příval slov je tu znova,
ale nejde zastavit.

Tys rozohnil mé oči,
protkané pavučinami slz,
věř mi, již brzy se to zúročí
a nastane rychlý skluz.

Je to tu,
skluz se objevil,
on je tu
a můj smutek zastavil.

Nyní jsem šťastná,
možná ne na stálo,
má láska není jen matná
a to se mi nezdálo,
pomohls mi,
a to hodně, ne málo...