Déšť...

Déšť, chladivý a tichý,
déšť, teď smívá moje hříchy...

Je láska hřích? A dá se smít?
Musí každý za ní slepě jít?

Vždyť krásná je, i bolívá,
a déšť, ji jenom omývá...

Ne, smýt se z těla nedá,
i lék se těžko hledá...

Tak dešti můj, jen zchlaď mou duši,
vždyť láska srdci vždycky sluší...

Déšť chladivý a tichý,
déšť, smívá moje hříchy...