Erik

Erik je chlapec se šťavnatýma rukama,
Erik je chlapec mých snů.
Erik je ten, z koho sem se málem po...
Erik je božstvo mých rtů.

Ten koho ptactvo poslouchá,
Ten jehož hlas mne láká,
Ten kdo vyzývavě naslouchá,
Ten kdož všechny zláká.

Je to Erik, můj slušný chlapec.
Je to Erik, můj dlouhý sen.
Je to ten, z koho jsem vedle krapec.
Je to ten, s kým půjdu ven.

Erikova duše je značná,
Erikův úsměv vlažný,
Erikova ústa jsou vláčná,
Erikův smích krásný.

Jeho ruka je něžná,
Jeho tělo smyslné,
Jeho tvář je bronzově sněžná,
Jeho vlasy veselé.

Je to ten s kým si můžu povídat,
Je to ten s kým můžu být já,
Je to ten s kým můžu posnídat,
Je to ten s kým můžu jít ruku v ruce dál.

Sníh je oslnivý a on taky.
Sněhem se brodit můžu s ním.
Sbalím si všechny saky paky
a půjdu prozkoumat sněžnou krajinu – však já to vím.